10. výročí od povodní

Kruh autorů Liberecka v mimoňské knihovně

Verze pro tisk |

V rámci Týdne knihoven byli pozváni 7. října 2009 do Městské knihovny v Mimoni na autorské čtení, přednášku a besedu literáti z Kruhu autorů Liberecka (KAL), který je kolektivním členem Obce spisovatelů.

Akci moderovala knihovnice Pavlína Pelcová, která představila Otto Hejnice, Marka Sekyru a  Luboše Příhodu. Na úvod předseda KAL Příhoda uvedl, že  jeho členy jsou básníci, prozaici, publicisté a výtvarníci, kteří na Liberecku žijí nebo mají k němu vztah, někteří z nich  žijí v zahraničí. Smyslem KAL není jen zviditelňování místních autorů, ale zabývá se i historií, kulturou a národopisem Euroregionu Nisa. KAL vydává ročenku Kalmanach, ve vydaných šesti číslech se nechybí  například historické studie Češi a Němci v toku času, vedle povídek, básní a publicistiky v nich lze najít fotografie a výtvarné práce autorů z Euroregionu Nisa. Na závěr krátké přednášky rozdal Příhoda Kalmanach 2007/2008 s německou účastí autorů z Euroregionu Nisa a  Kalmanach 2008/2009, kde se představují  literáti a výtvarníci z polské části euroregionu.


Čtení zahájil Otto Hejnic povídkou Nastěnka sloneček z knihy O času a ohni. Následně Marek Sekyra uvedl básně ze své sbírky Modré hodiny a několik nových veršů. Luboš Příhoda četl z ze sbírky Promluvy do zdi, kde krom vlastních veršů je uveden výběr jeho překladů z němčiny. Na závěr řekl, že nyní se věnuje literatuře faktu, dokončuje knihu s pracovním názvem Když městem rachotily tanky, pojednávající o roce 1968 na Liberecku. Po 40 letech kupříkladu našel řidiče sanitky, ze známé fotografie ze srpna 1968, kdy sovětský tank číslo 314 rozboural podloubí na libereckém náměstí a střetl se se sanitkou.  Na závěr zazněla povídka Otto Hejnice Tebe nějaká oslovila?


Ve volnější diskuzi zaznělo několik dotazů a odpovědí ohledně současné literární tvorby. Marek Sekyra uvedl, že začínající autoři mají možnost publikovat ve Světliku, který vydává KAL čtyřikrát ročně ve spolupráci s Krajskou vědeckou knihovnou v Liberci. Své texty mohou posílat na adresu sekyra@kvkli.cz. Krom literatury se hovořilo také o nedávné historii. Na železniční stanici v Mimoni se odbavovaly transporty sovětské armády do SSSR, jsou nové názory na rozstřílení  jejích zběhů na nádraží, a zbývá také objasnit řadu otázek z dávnější historie, uvedla Pavlína Pelcová. Dále připomněla, že město Mimoň rekonstruuje barokní špitál na muzeum, v jehož druhém patře bude výstavní síň. Přítomní autoři přislíbili, že jí pomohou kontaktovat české a polské výtvarníky z Kalmanachů.

Akci natáčely a autory na závěr zpovídaly Regina Krchňáková a Marie Leinerová z kabelové mimoňské televize, sestřih bude na internetu na www. mitel-tv.cz. 

Nahoru