Brilantní Josef Špaček vyprodal Filipov

Třetí festivalový večer 14. ročníku MHF Lípa Musica se nesl ve znamení sólových houslí v té nejlepší interpretaci, kterou je možné si dnes na domácí klasické scéně přát. Fenomenální Josef Špaček, sólista světové úrovně a koncertní mistr České filharmonie, se po dvou letech vrátil na festivalová prkna a exceloval v sobotu 19. září ve zcela vyprodané bazilice minor ve Filipově u Rumburku.

 

Sympatický, nenucený a vždy usměvavý mladý houslista je typem umělce, který si bez laciného vnějškového efektu, nýbrž poctivým uměním a uvolněnou přirozeností podmaňuje publikum se závratnou lehkostí kdykoli a kdekoli. Jeho festivalový debut se uskutečnil před dvěma lety, kdy se Špacek představil v sólovém partu Dvořákova Houslového koncertu na závěrečném koncertu v Děčíně. Letos festival vyšel vstříc přání umělce a zařadil jeho sólový recitál, čímž vyplnil přání i desítkám ba stovkám festivalových nadšenců.

 

Vydařený festivalový večer nabídl propracovanou dramaturgii. Úvod patřil Bachově kontrastně vystavěné Třetí partitě, která je nejen dílem svým způsobem populárním, ale i na dobu svého vzniku vskutku převratným. Špaček hned v úvodu prokázal v tomto partu svou svrchovanou brilanci, ač se ucho leckterého posluchače muselo sžít s poněkud nevstřícnou akustikou baziliky. Na úvodní číslo důvtipně navázala Sonáta s podtitulem "Posedlost" belgického houslového virtuóza Eugena Ysaye, která na téma Bachovy Partity odkazuje. Dílo melancholicky zasněné i překvapivě dráždivé a velmi technicky náročné dalo plně vyniknout brilantní virtuozitě houslisty. Třetí hudební lahůdkou večera byla tak trochu rozvrkočená Sonáta Sergeje Prokofjeva. Rozvrkočená nikoli interpretací, ale samotným naturelem tohoto skvělého komponisty. Vzrušující stále moderní dílo opět provedené s citem, hloubkou a technickou bravurou předznamenalo samotný závěr "zakladního hracího času" koncertu. Ten se nakonec nenesl v tónu udávaném avizovaným Prokofjevovým soukmenovcem Milsteinem, ale na přání interpreta zazněl virtuózní kus, který je nejen prubířským kamenem houslistů, ale také efektní skladbou, jež má v dobré intepretaci zaručený výsledek. A ten se také dostavil. Výkřiky "bravo" se objevovaly již po první skladbě a večer zakončil dlouhotrvající potlesk vstoje, který Špaček odměnil hned dvěma skvělými přídavky.

 

Josef Špaček je skutečně mimořádným umělcem. Jeho krásně utvářený čistý tón lahodí uchu, technická jistota se zdá být zcela nenucená a samozřejmá a na svůj stále mladý věk dokáže učarovat jemností, expresivitou i hloubkou výrazu. A nadto zůstává příjemným a pokorným umělcem, kterému nechybí mladistvá noblesa, charisma, ale a především i  lidskost. A právě to jsou ty nejlepší atributy a předpoklady pro další rozvoj Špačkovy kariéry. Přejme si, ať Josef Špaček zůstane svůj a opět po čase se na festival vrátí... Bravo!

 

O den dříve festival nabídl legendární film němé éry Utrpení Panny Orleánské, který byl za živého hudebního doprovodu v podání Orchestru BERG  v pátek 18. září promítán v prostorách baziliky Všech svatých v České Lípě. Krystalická esence autentického příběhu o procesu s francouzskou hrdinkou Johankou z Arku umocněná sugestivní hudbou soudobého litevského minimalisty, to byl nevšední umělecký zážitek, který uchvátil svou geniálně propracovanou jednoduchostí a přímočarostí odhlížející od historického pozadí, avšak odhalující samotnou podstatu... Více se dočtete zde.

 

Dnes večer si nenechte ujít varhanní recitál jednoho z našich nejlepších varhaníků Jaroslava Tůmy, který ozvláštní taneční improvizace baletky a choreografky Adély Srncové, jež bude tančit na téma víry, naděje a lásky. Tento koncert se uskuteční od 19 hodin v bazilice Všech svatých v České Lípě. Zbylé vstupenky budou v prodeji ve večerní pokladně před koncertem. Více o projektu se můžete dočíst v rozhovoru s Jaroslavem Tůmou.