Země je s největší pravděpodobností jediná planeta, na které se nachází život. Je tudíž jediným místem, na kterém člověk může žít. Podle toho bychom se k ní také měli chovat. Když už je situace natolik vážná, že projevů globálních změn klimatu si kromě Václava Klause všimli snad už všichni, neměli bychom otálet, ale naopak začít uvažovat, jak ji zachovat i pro naše děti.
Dnes slaví Země svůj svátek. Jakpak jej asi slaví? Jaképak dary od nás, od svých dětí, asi dostane? Pokorné poděkování za to, že můžeme být jejími obyvateli? Úctu spojenou s činem, například s tím, že ji alespoň na její svátek přestaneme ničit? Alespoň na jeden den v roce?
Ale copak Vás nemá! Ještě bychom zchudli, ještě bychom přišli o náš denní plat, ještě by nám poklesl náš stále rostoucí a rostoucí HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT! Představte si to neštěstí!
A tak se ani dnes ani na chvíli nezastavíme, nepoděkujeme naší matce Zemi za dar života a neobdarujeme ji ani jediným dárkem. Také dnes poletíme letadly za svými prchavými cíli, také dnes nastoupíme do svých aut a opět ji budeme dusit výfukovými plyny a prachem. Ani dnes, jediný den v roce, se nezamyslíme nad tím, zda opravdu ke svému životu potřebujeme celý obsah plného nákupního košíku, který jsme naplnili prostě proto, že na to máme…
Také dnes dostane ovzduší našeho města svou pravidelnou dávku olova z firmy Autobaterie, také dnes jej přidusí Velkovýkrmny Zákupy svým amoniakem. Také dnes přiloží někteří naši spoluobčané do svých kamen pneumatiku nebo pet-láhev. Ani dnes nepřestanou Provodínské písky rabovat naši krajinu těžbou písku…
Jak dlouho to naše Země ještě vydrží? Nedojde jí jednoho dne s námi trpělivost?
Nedošla jí už trpělivost?
V České Lípě 22. 4. 2008
Hnutí DUHA Česká Lípa
Tom Chippewa
Společnost pro trvale udržitelný život Č.Lípa
(Miloslav Lomič)
(Mgr. Zdeněk Šmída)
(PhDr. Miroslav Hudec)