Předvolební dotazník 2020: Změna pro lidi a pro krajinu

Verze pro tisk |

Vymyslel jsem deset plus jednu otázku a dotazník rozeslal různými kanály všem kandidujícím subjektům.

Reakce jsou různé, někteří lídři jakoby ani nevěděli, že kandidují, jinde zřejmě zasedly celé PR týmy. Texty vydáváme postupně, jak přicházely. Některé subjekty vám bohužel nepředstavíme. Odpovědi jsme nijak neupravovali. Takto se prezentuje Změna pro lidi a pro krajinu.

1. Je nějaké téma, které si myslíte, že je typické právě jen pro váš volební subjekt a odlišuje ho od těch ostatních?

Změna pro lidi a pro krajinu klade velký důraz na nezbytnost zadržování vody v krajině a další ekologická témata. A na rozdíl od jiných volebních subjektů o tom nejen mluví, ale taky v praxi dělá. Náš lídr Jan Korytář se praktické ochraně přírody věnuje 25 let, spolu s neziskovou organizací Čmelák – Společnost přátel přírody například vytvořil přírodní mokřadní park v Jablonném v místě někdejší skládky odpadů, známý je také Nový prales na Ještědském hřebeni, kde postupně přeměňuje smrkovou monokulturu na druhově pestrý smíšený les.

Změna prosazuje, aby z veřejných peněz měli co největší užitek obyčejní lidé, hájí práva těch slabších na důstojný život, ať už jde o problematiku exekucí, dostatku míst v domovech pro seniory nebo toho, aby každý člověk měl šanci získat normální bydlení, zejména s ohledem na děti. A také hlídá politiky a jimi přerozdělované veřejné peníze, o to více, o co déle jsou ti politici u moci. Nikdo jiný nehlídá korupční nešvary tak důsledně jako Změna.

2. Co váš subjekt považuje za největší problém Libereckého kraje, který je potřeba řešit? A jak byste ho řešit chtěli?

Naše krajina ztrácí schopnost zadržovat vodu. Voda z polí rychle odtéká melioračními trubkami. Smrkové lesy, které likviduje kůrovec, vodu nezadrží. Z krajiny zmizela velká část vodních ploch a zeleně. Letošní léto nebylo tak suché jako v minulých dvou letech, proto se možná někomu může zdát, že problém není tak vážný. On však velmi vážný je, stále klesá hladina podzemní vody a i při procházkách v přírodě můžete vidět, že půda je výrazně sušší, než v tomto ročním období dříve bývala. Častěji hrozí extrémy – nejen sucho, ale i povodně. V obou případech je zásadní, zda krajina má schopnost vodu z dešťů zadržovat. Loni jsme prosadili vznik krajského dotačního fondu na podporu opatření k retenci vody v krajině, letos do něj kraj vložil 11 milionů korun, ale to zdaleka nestačí. Je třeba vybudovat nové tůně, mokřady, obnovit zaniklé a udělat nové rybníky, rozdělit obrovská pole pásy stromů a keřů, potoky uvězněné v trubkách dostat na povrch, podpořit výsadby smíšených lesů apod.

V Libereckém kraji je více než 12 % obyvatel v exekučním řízení, tj. cca 53 tisíc lidí. Náš kraj je v tom třetí nejhorší v celé České republice. Na zadlužených lidech soukromí exekutoři vymáhají neuvěřitelných 12 miliard korun. Samozřejmě - dluhy se mají splácet. Ale ne v několikanásobné výši, s tučnými poplatky exekutorům, kdy jsou navýšené dluhy tak velké, že je už nelze reálně splatit. Navrhujeme v rámci zákonodárné iniciativy kraje prosadit změnu exekučních zákonů, vytvořit tým profesionálních právníků, kteří budou řešit konkrétní případy, a zřídit krajského exekučního ombudsmana.

3. Naši čtenáři jsou zejména z Českolipska. Co považujete za největší problém této části kraje a jak byste tento problém chtěli řešit?

Velkých problémů je několik. I kdybychom kterýkoli z nich označili za hlavní a vyřešili, nestačilo by to, je třeba věnovat se jim všem, navzájem totiž souvisejí a také nelze řešit jeden problém na úkor druhých.

Chybějí lékaři, zdravotní sestry, učitelé. Navrhujeme zavést stipendia pro studenty těchto oborů.

Mnoho silnic mezi menšími obcemi je ve špatném stavu. Jednak je třeba zlepšit jejich pravidelnou údržbu, jednak investice do oprav rozložit rovnoměrněji po kraji. Rekonstrukce nepojímat megalomansky jako nové obří drahé stavby, aby se dostalo na opravy většího počtu silnic. Příklad: Na jedné straně jsem velmi rád, že po mnoha letech byla konečně opravena silnice ze Stvolínek na Kolné, protože hrozně děravou silnici jsem při cestě domů raději objížděl oklikou, na straně druhé tato silnice nyní vypadá skoro jako železniční násep, nekopíruje terén, je zbytečně vysoká, spotřebovala se na ni nadměrná spousta materiálu, chodec nebo cyklista nemá kam uhnout před autem, protože příkop je vysoký a strmý – podle mne mohl být projekt skromnější. A je třeba více podporovat veřejnou hromadnou dopravu, z mnoha obcí je téměř nemožné dostat se do práce nebo školy autobusem nebo vlakem. Pro častější využívání veřejné dopravy je důležitá i kvalita autobusových nádraží a zastávek, kraj by měl podporovat jejich zvelebování, i když není jejich vlastníkem.

Chybí podpora chráněných dílen po vzoru například cukrárny na zámku v Děčíně. Chybějí sdílené zahrady, dvorky.

Další problém shledávám v odpadovém hospodářství, velká část komunálních odpadů se vyváží na skládky, v rámci celého kraje je to 46 %. A mnoho odpadků stále vídávám podél silnic. Zde ale pomůže asi jen trvalé apelování na myšlení občanů.

Turistický ruch je soustředěn do několika málo středisek, ostatní části nejsou podporované. Návaznost cyklistických tras je špatná, často vedou po hlavních silničních tazích. Česká Lípa stále nemá koupaliště. Již před 4 lety jsme navrhovali, ať se vybuduje volnočasový areál včetně koupaliště nad sídlištěm Špičák podle projektu architekta Pavljuka.

Jsem rád, že se konečně začne rekonstruovat Jiráskovo divadlo. Nejen sedadla v něm jsou stejná jako v roce 1989, kdy jsem se do České Lípy přistěhoval.

4. Jaké jsou vaše investiční priority v následujícím volebním období?

Hlavní prioritou Změny jsou investice do projektů na zadržování vody v krajině. Kraj má převzít odpovědnost za strategické investice s dlouhodobým dopadem, na které obce nemají ani finanční ani personální kapacitu. K vlastním investicím pak kraj a obce mohou získat několikanásobně vyšší částky ze Státního fondu životního prostředí.

Další prioritou je výstavba nových bytů. Když kraj přispěje obcím na spolufinancování jejich výstavby, mohou pak obce získat dotace ze Státního fondu rozvoje bydlení.

5. Jak hodláte řešit situaci v železniční dopravě, kdy si na tratích zdánlivě konkurují Arriva a České dráhy, jezdí na stejných tratích a prakticky není možné dorazit do cíle bez zpoždění?

Chybou bylo, že Liberecký kraj podepsal smlouvu s Arrivou až v prosinci loňského roku, necelých 14 dní před změnou jízdních řádů, ačkoliv měl na přípravu veřejné zakázky několik let. A připravena evidentně nebyla ani Arriva. Podle mne by na stejných tratích měl rychlíkovou i osobní dopravu provozovat stejný dopravce. Pokud Arriva nebude smlouvu řádně dodržovat, lze uvažovat o vypovězení smlouvy, ale neznám smluvní podmínky.

6. Obchvat Mimoně, obchvat České Lípy ... to jsou témata, která se objevují ve volebních programech od vzniku krajů. Má váš subjekt plán, jak sliby konečně uvést do reality?

Páteřní komunikace nemají procházet přes náměstí a centra obcí, proto jsem pro obchvat České Lípy i Mimoně, ale za předpokladu, že se postaví citlivě, že nepůjde o předimenzované stavby. Vzorem nesmí být nedávno dokončený obchvat Kravař, který zničil celé severozápadní úpatí vrchu Ronov a doslova od něj obec Kravaře odřízl. Vidíte tam přílišné zářezy, nesmyslné mosty, nadbytečná svodidla. Měli bychom omezovat kamionovou a nákladní motorovou dopravu a zásadně snížit nesmyslné převážení zboží jen za účelem krátkodobého byznysu, který tak má velký podíl na systematickém poškozování našeho životního prostředí, ale i ničení silnic.

Obchvat Mimoně je v gesci krajského úřadu, zde má kraj přímou odpovědnost za jeho realizaci, je třeba začít s intenzivní projektovou činností a s tím spojenými úkony - získání pozemků, vyřešení připomínek. Obchvat České Lípy je záležitostí ŘSD, potažmo státu. Tady je nutné jednat s vedením ŘSD a s ministerstvem dopravy.

7. Chystáte nějakou optimalizaci ve školství?

Žáci by se ve škole měli především naučit, jak se učit. Vše se velmi rychle vyvíjí, budou se muset vzdělávat celý život. Znalosti získané ve škole jim nebudou stačit. Je třeba více zavádět moderní a interaktivní metody výuky, i hravé prvky, škola má žáky bavit. S žáky je třeba diskutovat, komunikace se má odvíjet i od jejich postřehů, žáci se pomocí učitelem kladených otázek mohou „sami“ dopracovávat k poznání. Jde nejen o zvládnutí učebních předmětů, ale také o samostatnost, vynalézavost, funkční gramotnost, dovednosti v oblasti moderních technologií, obchodnický přístup. Žáci se mají učit i takovým věcem, jako je např. porozumění zpravodajským médiím, měli by si umět poradit s fenomény jako propaganda, dezinformace, fake news, manipulativní reklama. Osvojit si spolupráci v týmu. Naučit se zvládat svoje emoce, pojmenovat je, umět s nimi pracovat. Doporučuji, aby na všech školách, i na malých venkovských, fungovaly žákovské „parlamenty“, které se podílejí na organizaci různých akcí, ovlivňují dění ve škole, působí na vztahy mezi žáky.

Takovému přístupu k žákům a k výuce má odpovídat i výběr ředitelů škol, kteří by měli být více vizionáři než úředníky. Při výběrových řízeních by neměli být zkoušeni ze znalostí předpisů, ale měly by být otestovány jejich řídicí schopnosti a prodiskutovány jejich vize. Do hodnoticích komisí by měli být zapojeni odborníci z nezávislých personálních agentur.

Kraj může být více nápomocen při sjednávání výměnných pobytů se školami v zahraničí.

8. Podle Ústavy mají zastupitelstva kraje právo zákonodárné iniciativy. Chystáte se v případě volebního úspěchu předložit Parlamentu nějaký zákon?

To je dobrá otázka, protože asi všechny kraje právo zákonodárné iniciativy využívají výjimečně, jaksi automaticky počítáme s tím, že zákony navrhuje vláda a schvaluje parlament. Jak jsem uvedl výše, chceme prosadit změnu exekučních zákonů. Také změny rozpočtového určení daní ve prospěch obcí a měst pod sto tisíc obyvatel. A předpokládám, že při práci ve vedení kraje vyvstávají další podněty, co v zákonech by se mělo změnit, co brzdí jeho aktivity.

9. V jakém stavu je podle vás zdravotnictví v kraji a jaké chcete provádět změny v jeho fungování?

Reakce občanů na lékařskou péči se ke mně dostávají smíšené. Pochvalné i kritické. Ty negativní hlavně na nedostatek zkušených česky mluvicích a rozumějících lékařů. Mám mezi lidmi ve zdravotnictví řadu dobrých přátel, těm plně důvěřuji a také věřím, že své znalosti a kompetence přenášejí i na své kolegy.

10. Máte nějaký nápad, jak pokračovat s využitím prostor bývalého vojenského újezdu kolem Ralska?

Většinu toho území bych ponechal přírodě a jejím vlastním, samovolným procesům. Ale mohly by tady být i nějaké výzkumné pracoviště a rekreační středisko pro školy.

11. Kdo za vás dotazník vyplňoval?

Jiří Římánek s využitím námětů od dalších spolukandidátů z Českolipska

Nahoru